O pijavici lékařské se toho do nedávna moc nevědělo, lidé měli podvědomí z dětství, kdy se jim v potoce přisála nějaká pijavice.
V této době je již pijavice lékařská ohroženým druhem. Počty pijavic lékařských se v mnoha zemích v průběhu 19. století výrazně snížily kvůli vysoké poptávce v medicíně a v mnoha zemích jsou ohroženy doposud. Renesanci přineslo období 2. poloviny 19. století a začátek 20. století. Lékaři totiž poznali, že takové zcela přírodní léčení působí na celý organismus – a bez vedlejších účinků.
V poslední dekádě je jejich užívání opět prudce na vzestupu, uplatnění pijavek je časté zejména v plastické chirurgii a v prevenci chorob oběhového systému.
Pijavice, má vpředu pět párů očí, dýchá celým povrchem těla, kyslík přijímá ze vzduchu i vody. Pijavice lékařská je hermafrodit, má samčí i samičí pohlavní orgány. Pohlavní zralosti dosahuje ve 2. až 3. roce života, kdy měří až 25 cm. V noci odpočívají, během dne ožívají. Nemilují přemíru čistoty, tedy třeba vymydlené tělo.
Pozitivní efekt může být rozhodující při revmatismu, artróze, zraněních, bolestech svalů, nebo při natržení svalů.
Výsledek překvapil i odborníky.
Ukázalo se totiž, že léčba pijavicí je velmi účinná.
Všichni pacienti pocítili zmírnění bolesti, k největší úlevě docházelo po 24h po přiložení pijavice.
Více než 150 aktivních látek, zejména hirudin, které pijavky při sátí krve do těla vypouštějí, mají především protizánětlivé účinky.
Fungují na svaly, žíly i vnitřní orgány.
Výborně léčí bércové vředy, otoky, poúrazové stavy i chronické bolesti v kloubech, tenisových loktech a podobně. U koní i třeba hnilobu kopyt nebo otevřené rány.